Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když před čtrnácti lety navždy zmizel kytarista MANIC STREET PREACHERS Ritchie James Edwards, nezůstal po něm jen osobní automobil nalezený poblíž mostu Severn na jihozápadě Británie, ale i spousta nikdy nepoužitých textů. Před rokem byl definitivně prohlášen za mrtvého, a tak se jeho domovská kapela rozhodla mnoho z jeho děl použít pro svou nadcházející řadovku, která je vlastně celá věnovaná jeho památce. Beztak „Kazatelé“ již nějaký ten pátek kompozičně stagnují a nové způsoby, jak oživit svůj někdejší tvůrčí boom, stále nepřicházejí. Trojice se tedy nejen díky Ritchieho textům, ale celkovým výrazem, vrací až někam ke svému druhému albu „Gold Against Soul“(1993). Novinka „Journal For Plague Lovers“ je tedy dalším slušným standardem od stálice britského rockového mainstreamu. Oproti několika předchůdcům zde sice ubylo kláves a líbivých aranží a naopak přibylo kytarové syrovosti, která je od pánů ve středních letech dávkována s podstatně větší rozvahou než tomu bylo před patnácti lety, v časech depresemi zmítaného Edwardse, ale MANIC STREET PREACHERS nám nadále dokazují, že solidní skladbu stále složit umějí. Další z alb, které nebudu řadit k těm lepším v jejich diskografii, ale přesto říkám - u mě dobrý.
6,5 / 10
The Ultra Vivid Lament (2021)
Resistance Is Futile (2018)
Futurology (2014)
Rewind The Film (2013)
Postcards From A Young Man (2010)
Journal For Plague Lovers (2009)
Send Away The Tigers (2007)
Lifeblood (2004)
Know Your Enemy (2001)
This Is My Truth Tell Me Yours (1998)
Everything Must Go (1996)
Holy Bible (1994)
Gold Against the Soul (1993)
Generation Terrorists (1992)
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
